Internetové (počítačové) pirátství

Pojem Internetové pirátství je pojmem obecným, zastřešujícím kriminalitu, jež porušuje práva duševního vlastnictví (velmi často zužovaná pouze na právo autorské).

Právo duševního vlastnictví

Autorská práva chrání např. původní literární a umělecká díla, hudební skladby, televizní vysílání, počítačové programy, databáze, reklamní výtvory, multimédia aj.

Průmyslová práva chrání např. patenty na vynálezy, vzory, průmyslové modely, ochranné známky, zeměpisný původ aj.

Z hlediska porušování práv autorských v kyberprostoru velmi často dochází k argumentaci, že se jednalo o volné užití díla. Volným užitím díla (dle § 30 AZ) se rozumí užití pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, nestanoví-li tento zákon jinak. Do práva autorského nezasahuje ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu díla.

V rámci volného užití díla dle § 30 AZ je tedy možné vytvořit kopii (rozmnoženinu díla) za následujících podmínek. Dílo musí být užito pro osobní potřebu fyzické nebo právnické osoby, účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, dílo musí být zveřejněno, není možné při vytváření kopie obcházet technické prostředky sloužící k ochraně práv (§ 43 AZ), kopii vytváří ten, kdo ji bude užívat (§ 30 odst. 2 AZ).

Dílo je podle § 29 AZ volně užito v souladu se zákonem pouze tehdy, jestliže takové užití vyhovuje tzv. třístupňovému testu. Podle tohoto testu se jedná o zákonné užití díla tehdy, jestliže se jedná o výjimku zvlášť v autorském zákoně uvedenou, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla a ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora díla.

Základem pro softwarové i audiovizuální pirátství je však vždy porušení některého z autorských práv či práv souvisejících s právem autorským.

Nejběžnější případy porušení autorského díla

  • Šíření díla elektronickou poštou.

  • Zveřejnění díla na webových stránkách.

  • Rozšiřování díla nahráním na specializovaný server.

  • Šířením díla za využití Peer-to-peer (P2P) sítí.

  • Zásahy do počítačových programů s cílem překonat technická opatření nositele autorských práv zabraňujících pořizování kopií takto chráněných programů (tzv. crack).

  • Rozšiřování díla pomocí datových nosičů přímo mezi uživateli.

  • Pořízení záznamu přímo při produkci a její následné rozšíření.

  • Neoprávněné projekce audiovizuálních děl.

  • Již vlastní obstarání si počítačového díla.

  • Užívání počítačového programu v rozporu s licencí.

Porušením autorského práva bude již vlastní neoprávněné obstarání softwarového produktu, aniž by s ním bylo dále nakládáno. Umístění díla (upload) do kyberprostoru naplňuje znak šíření díla ve smyslu autorského zákona. Neoprávněným užitím díla je též zveřejnění odkazu na místo v kyberprostoru, odkud je možné dílo získat. Stažení díla (download) z kyberprostoru nutně nemusí být protiprávní. Stažení filmového či hudebního díla z Internetu není trestněprávní teorií ani praxí vnímáno jako trestné, přestože jistě nejde o volné užití díla (nejčastěji dochází ke stažení díla, které bylo do prostředí Internetu umístěno v rozporu s právními předpisy, a jde tedy o dílo nelegální. Stažení takového díla tedy není v souladu s tzv. tří stupňovým testem, neboť jsou tímto jednáním nepřiměřeně dotčeny zájmy nositele autorských práv).

Použité zdroje

  • KOLOUCH, Jan a Pavel BAŠTA. CyberSecurity. Praha: CZ.NIC, z.s.p.o., 2019. CZ.NIC. ISBN 978-80-88168-31-7.

  • DOUCEK, Petr, Martin KONEČNÝ a Luděk NOVÁK. Řízení kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací. Praha: Professional Publishing, 2019. ISBN 978-80-88260-39-4.

  • Sbírka zákonů č. 82 / 2018 Vyhláška o kybernetické bezpečnosti